Nejaktivnější pes je...
Nejaktivnější pes je...
Československý vlčák je velmi aktivní pes, k cizím nedůvěřivý, hodící se pro výstavy i služební výcvik. Nebudeme ovšem zastírat, že výcvik je obtížnější, než u německého ovčáka a ortodoxní výcvikáři si toto plemeno pořizují málokdy. U „čévéčka,“ jak se někdy československému vlčáku říká, převládá takzvané „účelové chování“, což znamená, že bezduché opakování cviku po něm budete požadovat marně. Tohle věru není pes, který vám padesátkrát za sebou přinese klacíček. Vyniká však velikou vytrvalostí, odolností vůči nepříznivému počasí a schopností samostatně jednat. Věrnost pánovi a smečce je téměř příslovečná a určuje také výběr plemene. Pokud se nebudete moci psovi plně věnovat a nepředpokládáte, že o něj budete moci pečovat po jeho celý, poměrně dlouhý život, nepořizujte si toto plemeno. Zvířata si špatně zvykají na nového majitele a změnou velmi trpí. Československý vlčák je i oblíbeným psem výstavním a v poslední době vzrůstá jeho popularita zvláště v zahraničí. Když vidíme toto pohledné, elegantní, dynamické stvoření s vlčím výrazem v pohybu, nelze se tomu divit. Českoslovenkým vlčákům zbyl po vlcích silný smečkový pud, pokud žijí pohromadě, vytvoří smečku a smečkové chování u nich převládá. Pes s fenou zpravidla uzavře pevné partnerství na celý život. Samci tohoto plemene se chovají k fenám velmi „galantně“, někdy však pes žijící trvale v páru s fenou, odmítá jiné feny krýt. Opuštěné čévéčko umí dát velmi hlasitě najevo svou samotu a volat vás, či svého nepřítomného psího partnera daleko se nesoucím vytím. Slyšet výt smečku je povznášející zážitek, sousedi to však vždycky neocení. Nejpočetnější populaci Československých vlčáků nenajdete v Čechách (cca 120 – 180 zapsaných štěňat ročně) a už vůbec ne na Slovensku, kde chov tohoto plemene již několik let stagnuje (max. 50 štěňat ročně). Nejvíce štěňat je každoročně odchováváno a zapsáno v Itálii (cca 400) a vzhledem k velké oblibě tohoto plemene lze počítat se vzrůstající tendencí
